Průběh ohybových momentů lze vykreslit i grafickou metodou.[br]Nejprve se určí reakce na nosníku.[br]Poté je možné vykreslit výslednicovou čáru pro speciální případ, kdy pól je zvolen tak, aby pólový paprsek 4 odpovídající ve výslednicové čáře úcečce spojující reakce [math]A[/math] a [math]B[/math] byl vodorovný. [br]Tvar této výslednicové čáry odpovídá průběhu ohybových momentů.[br]Velikost ohybového momentu se potom určí jako součin pořadnice odečtené na průběhu momentů vlevo (měří se délkový rozměr v odpovídajícím měřítku délek) a délky pólového paprsku 4 (měří se fyzikální rozměr síly v odpovídajícím měřítku sil). Potom výsledný součin odpovídá fyzikálnímu rozměru mometu síly.[br]Tento postup má vztah k pomyslné lanové konstrukci, kdy svislá síla v lanu odpovídá posouvající síle, vodorovná síla v lanu na dané excentricitě (vzdálenosti lana od vodorovné roviny nosníku) odpovídá ohybovému momentu. Vodorovná složka síly v lanu je po celé délce konstantní a odpovídá právě délce pólového paprsku 4.[br]Pokud je na nosníku spojité zatížení, je možné ho nahradit (třeba i po částech) jeho výslednicí, získaný tvar momentů pak na úseku se spojitým zatížením dává tečny k parabole.[br]Lze takto vykreslovat i průběhy na prostém nosníku s převislým koncem, ale je nutné dodržovat vždy předem dané pořadí sil v součtové čáře.