Poloměr spirály při rotaci červené polopřímky v [b]kladném[/b] smyslu ([b]proti[/b] směru HR - tedy [b]doleva[/b]), [b]roste [/b](páč je [url=https://www.geogebra.org/material/simple/id/76533#material/958107]logaritmická[/url], tak exponenciálně). Taková spirála se nazývá [b]LEVOTOČIVÁ[/b] . [br][br]Přitom u spirály v tomto apletu se poloměr zvětší [b]dvakrát[/b] při otočení o [b]90°, [/b]tedy 16 krát při otočení o 360°. Říkáme, že [b]faktor růstu[/b] této spirály je [b]16 [/b](faktor růstu říká, kolikrát se zvětší poloměr při jedné otočce).[br][br]Začneme-li s úhlem [math]\alpha=0^{\circ}[/math] a poloměrem[math]r_0=1[/math] (viz bod A), vzniká při otočení o [b]celé kladné[/b] násobky 90° geometrická posloupnost poloměrů 1, 2, 4, 8, 16, ... (viz body B,C,D,E) a při otočení o celé záporné násobky 90° vzniká geometrická posloupnost poloměrů [math]1,\frac{1}{2},\frac{1}{4},\frac{1}{8},\frac{1}{16}...[/math][br][br]Při kladné rotaci se tedy LEVOTOČIVÁ spirála rozvíjí a její poloměr roste do nekonečna a při záporné rotaci se zavíjí a její poloměr klesá limitně k nule. Bod spirály se limitně blíží k bodu Y, který se nazývá pól spirály (zde je v počátku SS).[br][br]Rovnice logaritmické spirály je obecně [math]r=r_0\cdot a^{\frac{\alpha}{\epsilon}}[/math] a zde je [math]r_0=1[/math] [math]a=2[/math] a [math]\epsilon=90^{\circ}[/math]

Důležité jsou případy [math]a=\varphi[/math] a [math]a=\frac{1}{\varphi}[/math] a úhly [math]\epsilon=90^{\circ}[/math] a [math]\epsilon=108^{\circ}[/math]