Rotací přímky AC kolem osy z mimoběžné s AC vznikne jendodílný hyperboloid. Řez osovou rovinou rotační plochy nazýváme meridián. Meridiánem hyperboloidu je hyperbola. Normála plochy leží v rovině meridiánu a je různoběžná s osou. Průsečík [math]V_n[/math] normály s osou zůstává při rotaci bodu N na místě - je vrcholem normálové kuželové plochy rovnoběžky bodu N. Tečná rovina v bodě B je určena tečnou rovnoběžky a přímkou AC. Tečné roviny sestrojené podél přímky AC tvoří svazek přímek s osou AC. Tečná rovina protne hyperboloid ve dvou různoběžných přímkách.
Zaškrtnutím políček "křivky" zobrazíte systém rovnoběžkových kružnic spolu s polohami tvořící úsečky nebo meridiány (tlačítko dole). Posuvník pro t0 určuje polohu bodu B na tvořící přímce AC a rovnoběžkové kružnice, posuvník [math]\alpha 0[/math] je parametrem rotace bodů N, M a meridiánu.