Pod pojmem [url=https://cs.wikipedia.org/wiki/Navigace]navigace[/url] rozumíme umění nalézt cestu k danému cíli, neztratit se na dlouhých cestách a znát svou polohu na moři i na souši. V průběhu věků se postupy zásadním způsobem měnily a spolu s novými přístroji a technologiemi se proměňovaly až do dnešní podoby. Mnohé mají historické i současné metody společné – klíčová role určení času, využití nebeských těles či významných bodů a odvození polohy použitím geometrických metod.[br]Astronavigace a nautické spočtení byly na otevřeném oceánu hlavní navigační metody až do druhé světové války. Teprve až s objevem radiových vln přišly nové, spolehlivější metody. Během druhé světové války se radar stal běžnou součástí protivzdušné obrany a postupem času se jeho využití rozšířilo i pro civilní účely.[br]V současné době radary hrají zatím nezastupitelnou úlohu v letecké, lodní i pozemní dopravě, i když jsou postupně vytlačovány globálním družicovým polohovým systémem (GNSS – Global Navigation Satellite System).

Pro určení polohy užívali námořníci i poutníci na poušti nejrůznější důmyslné pomůcky. Mezi nejznámější patří [url=https://cs.wikipedia.org/wiki/Kompas]kompas[/url] (v Evropě až od 11. st. n.l), [url=https://en.wikipedia.org/wiki/Jacob%27s_staff]Jakubova hůl[/url], [url=https://cs.wikipedia.org/wiki/Sextant]sextant [/url]a [url=https://cs.wikipedia.org/wiki/Astrol%C3%A1b]astroláb[/url]. [br]Pro určení zeměpisné šířky ϕ potřebujeme jen změřit výšku Polárky nad horizontem, tj. odchylku pozorovacího paprsku a horizontu, viz obr. níže. [br]K určení zeměpisné délky nám samotný sextant stačit nebude. K tomu je třeba mít k dispozici ještě přesný čas a také tabulky poloh objektů na obloze – [url=https://www.thenauticalalmanac.com/]Námořní almanach[/url]. S Námořním almanachem nejsme odkázáni jen na orientaci pomocí Slunce, ale můžeme měření výšek Měsíce, planet Venuše, Marsu, Jupiteru a Saturnu a dále některé z 57 navigačních hvězd, což jsou jasné hvězdy vybrané tak, aby pokud možno rovnoměrně pokrývaly celou nebeskou sféru.[br][br]Na obrázku níže je zakreslen geometrický princip určení polohy metodou kulminace Slunce. Země je nahrazena sférou, nebeské objekty předpokládáme v nekonečnu. Směr k Polárce je rovnoběžný se směrem zemské osy [i]a[/i], slunečních paprsky jsou zakresleny žlutými vektory "Sun". [br][br]Pomocí stínu zjistíme přesný čas kulminace Slunce. Na Greenwichském poledníku kulminuje Slunce přesně v poledne, časový posun kulminace určuje zeměpisnou délku naší pozice. Jedna hodina představuje 15°. [br]Z okamžiku kulminace Slunce můžeme zjistit i zeměpisnou šířku, pokud známe [url=https://kalendar.beda.cz/slunce-a-mesic-prave-ted]deklinaci [/url]v daný den. Deklinace Slunce je zeměpisná šířka místa, které má v ten den Slunce v nadhlavníku. Maximální výšku Slunce nad horizontem popíšeme úhlem [i]H[/i][sub]max[/sub]. Zeměpisnou šířku pak vypočítáme ze vzorce.[br][i]H[sub]max[/sub][/i] = 90° - ϕ +[i]Dec[/i] [br]

[url=https://cs.wikipedia.org/wiki/Navigace]https://cs.wikipedia.org/wiki/Navigace[/url][br]Š. Voráčová: Apolloniovy úlohy v navigaci, SBML, 2019, 6s., [url=http://home.pf.jcu.cz/~sbml/wp-content/uploads/2018_Voracova.pdf]pdf[/url][br][url=http://sajri.astronomy.cz/astronavigace/zaklady_astronavigace.pdf]Petr Scheirich: Základy astronavigace pro začátečníky[/url] [PDF, 18.3 MB] 2. vydání.[br]Z. Halas: Princip satelitní navigace, výukový text MFF, [url=https://www2.karlin.mff.cuni.cz/~halas/Aplikace/GPS.pdf]pdf[/url][br]J. Vondrák: Historie navigace - od kvadrantu k GNSS, Pokroky matematiky, fyziky a astronomie, 2013, [url=https://dml.cz/bitstream/handle/10338.dmlcz/143254/PokrokyMFA_58-2013-1_2.pdf]pdf[/url][br]J. Šebesta: Globální navigační systémy, Fakulta elektrotechniky a komunikačních technologií VUT v Brně, 2021, [url=http://www.urel.feec.vutbr.cz/~sebestaj/RAR/literatura/Globalni_navigacni_systemy.pdf]pdf[/url]