Pokud bychom se podívali na osovou souměrnost "ze strany", uvidíme právě osovou afinitu.

Osovou afinitu si můžeme také představit jako stín. Na dalším apletu modrý čtverec považujte za okno a oranžové přímky za paprsky. Oranžový rovnoběžník je stínem rámu okna. (Můžete hýbat červeným bodem, tím budete měnit směr paprsků..)

Osovou afinitu můžeme definovat také v rovině. Obraz libovolného bodu A budeme značit A[sub]0. [/sub]Z výše uvedených příkladů vypozorujeme vše potřebné. [br]Pro osovou afinitu platí: [br][list][*]Všechny body se zobrazí ve stejném směru - tzv. [b]směr afinity[/b].[/*][*]Množina samodružných bodů je tzv. [b]osa afinity[/b]. (Samodružný bod je bod, který se zobrazí sám na sebe - stejné jako pro osovou souměrnost.)[/*][*]Zachovává se [b]incidence[/b] - tj. leží-li bod C na přímce AB, pak bod C[sub]0[/sub], musí ležet na přímce A[sub]0[/sub]B[sub]0[/sub].[/*][*]Zachovává se [b]rovnoběžnost[/b] - jsou-li dvě přímky rovnoběžné, pak jsou rovnoběžné i jejich obrazy. (Například čtverec se zobrazí na rovnoběžník, nemůže se zobrazit na obecný čtyřúhelník.)[/*][*]Zachovává se [b]dělící poměr[/b] - poměry délek úseček na jedné přímce se nemění. (Například střed úsečky se zobrazí na střed úsečky, střed čtverce se zobrazí na střed čtverce apod.)[/*][/list]Samodružné body obvykle značíme římskými čísly. Osa afinity se značím o.[b] Osová afinita je zadána osou a dvojicí odpovídajících si bodů A, A_0[/b]. Nyní se podívejme na několik základních konstrukcí.

[url=https://www2.karlin.mff.cuni.cz/~jole/plichtova/Diplomka/AfinitaAKolineace/?page=OAVRovine]Afinita a kolineace (cuni.cz)[/url]

Těžiště se zobrazí na těžiště, protože poměry délek úseček na jedné přímce se v osové afinitě zachovávají (tj. zachovávání dělícího poměru).