[i]„[b]Dvě přímky jsou k sobě kolmé[/b] právě tehdy, když jejich odchylka je 90°.“ [/i][8]

Pro [b]kolmost přímky k rovině[/b] platí [b][u]kritérium kolmosti přímky a roviny[/u][/b]: [i]„Přímka p je kolmá k rovině α, je-li[br]kolmá ke dvěma různoběžkám roviny α.“[/i] [9]

Pro kolmost přímek a rovin platí několik praktických vět: [br][b][br][i]V1[/i][/b][i]: „Daným bodem lze vést k dané rovině jedinou kolmici.“[b][br][br]V2[/b]: „Daným bodem lze vést k dané přímce jedinou kolmou rovinu.“ [/i][8][i][br][br][/i][b]V3[/b][i]: „Všechny přímky kolmé k téže rovině jsou navzájem rovnoběžné“[br][br][/i][b]V4[/b][i]: „Všechny roviny kolmé k téže přímce jsou navzájem rovnoběžné“ [/i][12]

Pomocí kolmé přímky k rovině se dá sestrojit [b]pravoúhlý průmět bodu[/b] do roviny. Máme libovolnou rovinu α a libovolný bod A, který neleží v rovině α. Pravoúhlý průmět bodu A do roviny α je pata kolmice A[sub]α [/sub]vedené bodem A k rovině α.

[b]Pravoúhlý průmět nekolmé přímky[/b] [i]p[/i] do roviny α, je přímka [i]p[/i][sub]α[/sub]. Rovina α se nazývá [b]promítací rovina (průmětna)[/b] přímky [i]p[/i].[br][br][br]

[b]Pravoúhlým průmětem kolmé přímky[/b] [i]p[/i] do roviny α k ní kolmé, je bod P.

[b]Dvě roviny jsou k sobě kolmé [/b]právě tehdy, když jedna z nich obsahuje přímku kolmou k druhé rovině. [12]