Prostor se skládá ze tří bodů a má 3 rozměry. Přímka je jednorozměrná podmnožina prostoru a rovina je dvojrozměrná podmnožina prostoru. Jakákoli rovina rozděluje prostor na dva navzájem opačné poloprostory a složí jako jejich hraniční rovina. [8]

V prostoru se dá každá rovina jednoznačně určit:   [br][list][*]Třemi různými body, které neleží na přímce     [/*][*]Přímkou a bodem, který neleží na této přímce       [/*][*]Dvěma různoběžnými přímkami  [/*][*]Dvěma různými rovnoběžnými přímkami [14][/*][/list]

[list][*]Bod leží / neleží na přímce (značíme A ∈ [i]p[/i], B ∉ [i]p[/i])      [/*][*]Přímka prochází / neprochází bodem (značíme A ∈ [i]p[/i], B ∉ [i]p[/i])[/*][/list]

[list][*]Bod leží / neleží v rovině (značíme A ∈ α,[i] [/i]B ∉ α)[/*][*]Rovina prochází/neprochází bodem (značíme A ∈ [i]p[/i], B ∉ [i]p[/i]) [/*][/list]

[list][*]Přímka leží / neleží v rovině (značíme [i]p [/i]⊂ α,[i] [/i][i]q [/i]⊄ α,[i] [/i][i]r [/i]⊄ α )[/*][*]Rovina prochází/neprochází přímkou (značíme [i]p [/i]⊂ α,[i] q[/i] ⊄ α[i] [/i][i]r [/i]⊄ α)[/*][/list]

K vyjádření těchto základních vztahu se může používat výraz ,,bod [b]je/není incidentní s[/b] přímkou“. Tento výraz je akorát jiná forma zápisu ,,bod leží/neleží na přímce nebo přímka prochází/neprochází bodem“. Stejně tento výraz platí i pro vztahy mezi bodem a rovinou a přímkou a rovinou. [12][br][br]Pro body, přímky a roviny v prostoru lze formulovat jednoduché tvrzení:[br][list][*][b]Věta 1[/b]: ,,[i]Jestliže bod A leží na přímce p a přímka leží v rovině α, pak i bod A leží v rovině α[/i]“ [/*][*][b]Věta 2[/b]: [i],,Jestliže v rovině α leží 2 různé body A,B, pak také přímka p, která těmito body prochází, leží v rovině α“ [/i][/*][*][b]Věta 3[/b]:[i] ,,Dvěma různými body prochází právě jedna přímka“ [/i][/*][*][b]Věta 4[/b]:[i] ,,Třemi různými body, které neleží v přímce, prochází právě jedna rovina.“ [/i][/*][*][b]Věta 5[/b]:[i] ,,Přímkou a bodem, který na přímce neleží, prochází právě jedna rovina“ [/i][/*][*][b]Věta 6[/b]:[i] ,,Dvěma různoběžnými přímkami prochází právě jedna rovina“ [/i][/*][*][b]Věta 7[/b]:[i] ,,Dvěma různými rovnoběžnými přímkami prochází právě jedna rovina“ [/i][8][/*][/list][br]Stejně jako v planimetrii lze i v prostoru uvažovat o konvexních geometrických tvarech. [i],,Geometrický útvar se nazývá konvexní, jestliže úsečka spojující kterékoli 2 body útvaru je částí tohoto útvaru.“ [/i]Ve stereometrii jsou konvexní všechny útvary, které byly konvexní v planimetrii např. (úsečka, polopřímka, přímka, polorovina, kruh). Ve stereometrii je každá rovina konvexní. Příkladem nerovinného konvexního útvaru je poloprostor nebo vnitřek poloprostoru. [8]