Na ostrově ztraceném v širém oceánu žijí Robinson a Pátek. Graf zobrazuje jejich hranice výrobních možností -- a také jejich společnou hranici výrobních možností, pokud spolu Robinson a pátek spolupracují. Graf vám pomůže porozumět tomu, proč (a za jakých okolností) je dělba práce prospěšná.

[b]Použití:[/b] Pokud pomocí myši přetáhnete modré puntíky, změníte Robinsonovu či Pátkovu hranici výrobních možností. Červené puntíky označují kombinaci statků, které Robinson a Pátek skutečně vyrábějí. Zelený bod TP označuje jejich společnou produkci. Klikátko nahoře určuje, zda bude jejich společná hranice výrobních možností viditelná, nebo ne. "Tahátko" určuje, jaký podíl ze společné produkce dostane Robinson (zbytek dostane Pátek). Zelené body CR a CP ukazují, kolik kterého statku spotřebovává Robinson a Pátek respektive, když při výrobě spolupracují a celkový produkt si rozdělují daným způsobem. [b]Co vyzkoušet:[/b] Zkoušejte bod TP (kombinaci statků vyráběnou Robinsonem a Pátkem) dostat do různých bodů hranice výrobních možností. Kdo bude vyrábět co? Proč? Můžete bod TP dostat nad společnou hranici výrobních možností? Mohou si Robinson s Pátkem rozdělit společnou produkci tak, že oba budou spotřebovávat více obou statků, než by si každý mohl vyrobit sám? S jakým způsobem rozdělování budou Robinson i Pátek souhlasit?

Tento graf vám pomůže porozumět formování tržní rovnováhy.

[b]Použití:[/b] V grafu můžete měnit cenu a sledovat, kolik chtějí při dané ceně kupující koupit a prodávající prodat -- a kolik jednotek statku na trhu chybí nebo přebíhá. Tržní rovnováha nastává ve chvíli, kdy kupující chtějí koupit právě takové množství, jaké chtějí prodávající prodat. Pokud kliknete na malý trojúhelníček vlevo dole, spustíte animaci. Na stejném místě je možné animaci i zastavit.

Tento graf vám umožní zkontrolovat si, zda umíte počítat správně spočítat cenovou elasticitu nabídky a poptávky. Také vám umožní přesněji porozumět tomu, jak souvisí cenová elasticita, sklon křivky a zvolené body na křivce.

[b]Použití:[/b] Pokud myší přesunete modré puntíky, měníte tvar nabídkové či poptávkové křivky. Elasticita se měří mezi body A a B (a pomocí derivace i v bodě A). Body přesunete tak, že myší posunete červenými puntíky. Vždy si nejdříve spočítejte elasticitu sami, a pak pomocí zaškrtávacího políčka zobrazte správnou odpověď. [b]Co vyzkoušet:[/b] 1. Podívejte se, jak souvisí elasticita se sklonem křivky. Vztah není tak jednoduchý, jak by se mohlo zdát. Zkuste to zvlášť pro poptávkovou (klesající) křivku a nabídkovou (rostoucí) křivku. 2. Vyměňte pořadí bodů A a B. Změní se tím elasticita měřená prostou metodou? Měřená metodou středu intervalu? Proč?

Tento graf vám pomůže porozumět, jak závisí výnos daně a ztráta mrtvé váhy způsobená zdaněním s výší daně.

[b]Použití:[/b] "Tahátkem" vpravo nahoře můžete měnit výši daně. Graf vypočítá výnos daně, ztrátu mrtvé váhy a přebytky spotřebitele a výrobce. [b]Co vyzkoušet:[/b] Měňte výši daně a sledujte, jak se mění výnos daně a ztráta mrtvé váhy. Vyneste do grafu závislost daňového výnosu na výši daně. Jaký tvar má vzniklá křivka? Pro jakou výši daně je výnos daně maximální? Je možné, že stejného daňového výnosu může vláda dosáhnout dvojí výší daně? Vyneste do grafu závislost ztráty mrtvé váhy na výši daně. Jaký tvar má tato křivka? Pokud je možné, že stejného daňového výnosu může vláda dosáhnout dvojí výší daně, vedou obě výše daně ke stejným ztrátám mrtvé váhy?

Tento graf vám pomůže porozumět chování spotřebitele, přesněji, z jaké jsou možnosti, z jakých spotřebitel volí.

[b]Použití:[/b] Pomocí "tahátek" můžete měnit velikost rozpočtu a ceny dvou statků. Tlustá čára označená BL zobrazuje linii rozpočtu, vybarvená plocha označuje rozpočtovou množinu. Puntíky na osách reprezentují maximální možný nákup jednoho statku, pokud spotřebitel nekupuje žádné jednotky druhého statku. Červený puntík zobrazuje jeden možný spotřební koš. Myší ho můžete posouvat. [b]Co vyzkoušet:[/b] Měňte výši spotřebitelova rozpočtu. Jak se mění rozpočtová množina? Jak se mění sklon rozpočtové linie? Proč? Měňte výši jednotivých cen. Jak se nyní mění rozpočtová množina a sklon rozpočtové linie? Proč? Posouvejte myší červený bod reprezentující spotřební koš. Které kombinace statků X a Y má spotřebitel při daných cenách a rozpočtku k dispozici?

Tento interaktivní graf vám pomůže porozumět různým druhům nákladů a tomu, jak spolu souvisejí.

[b]Použití:[/b] Pomocí tahátek v levém grafu můžete měnit náklady firmy: velikost fixních nákladů je fc; velikost variabilních nákladů je v našem konkrétním případě dána vztahem VC = b*Q^2 +c, kde 2b jsou mezní náklady a c jsou tzv. kvazifixní náklady, tj. náklady, které jsou nulové, pokud firma nevyrábí, ale mají konstantní hodnotu, pokud firma vyrábí. Kvazifixní náklady mohou tvořit např. náklady na reklamu a jiné režie. V levém grafu si pomocí horních zaškrtávacích políček můžete zobrazit křivky mezních, průměrných, průměrných variabilních a průměrných fixních nákladů. Pomocí prostředních zakrtávacích políček si můžete zobrazit velikost těchto nákladů pro pevně daný objem produkce jako plochu. Daný objem produkce přitom zvolíte červeně označeným bodem Q1 na vodorovné ose. Pomocí spodního zaškrtávacího políčka můžete pro daný objem produkce zobrazit tyto náklady číselné podobě. Stejnou funkci má i zaškrtávací políčko v pravé části grafu. [b]Co vyzkoušet:[/b] Měňte hodnoty fc, b a c a pozorujte, jak se mění nákladové křivky. Co se stane s křivkami, pokud položíte některou z hodnot rovnou nule? Uvědomte si, jaké dva tvary může mít křivka variabilních nákladů. (Nápověda: na začátku mohou klesat nebo rovnou růst.) Se kterou hodnotou musíte pohybovat, abyste tvar změnili? Zároveň sledujte i funkce celkových nákladů, variabilních nákladů a fixních nákladů v pravém grafu. Zkoumejte, jak se mění jejich tvary a přemýšlejte o jejich vzájemné závislosti. Podívejte se na bod Minimum. Kde se nachází a co znamená? V jakém bodě protíná křivka mezních nákladů křivku průměrných nákladů? A protíná takto i nějakou jinou křivku? Svoji odpověď si ověřte změnou hodnot fc, b a c. Prozkoumejte, jakými různými způsoby můžete zobrazit hodnotu celkových, variabilních a fixních nákladů pro konkrétní objem produkce. Spočítejte jejich číselnou velikost a pak si ji ověřte (zobrazí se po zaškrtnutí příslušných políček). Sledujte, jak se velikost jednotlivých nákladů mění se změnami objemu produkce.

Tento graf vám ozřejmí chování dokonale konkurenční firmy.

[b]Použití:[/b] V grafu můžete pomocí tahátek pod konstrukcí měnit tvar nákladových křivek, a to takto: fixní náklady se rovnají FC, variabilní náklady jsou dány funkcí VC=b*Q^2+c, kde 2b jsou mezní náklady a c jsou tzv. nedělitelné (např. režijní) náklady, které firma platí ve fixní výši bez ohledu na objem produkce, pokud vyrábí; pokud nevyrábí, pak jsou tyto náklady nulové. Dále je možné měnit pomocí tahátka tržní cenu. Zaškrtávací okénka umožňují zobrazit krátkodobou a dlouhodobou nabídkovou křivku, křivku mezních nákladů a komentář, jak se firma při dané struktuře nákladů a tržní ceně zachová. Předpokládáme, že ostatní firmy se zachovají stejně, protože mají stejnou nákladovou strukturu. [b]Co zkusit:[/b] Měňte fixní a variabilní náklady firmy a zkoumejte pomocí nich její nabídku v krátkém a v dlouhém období. Zobrazujte si každou křivku zvlášť i obě zároveň. Kdy se budou tyto dvě rovnat? Zkoumejte zisky a ztráty firmy. Pohybujte s cenou a všímejte si, kdy dosahuje firma zisku a kdy je ve ztrátě. Ovlivňuje toto nějak nabídku v dlouhém a v krátkém období? Čemu se cena na dokonale konkurenčním trhu rovná? Měňte cenu na trhu i náklady firmy. Jak se bude firma při různých hodnotách rozhodovat ohledně setrvání na trhu? Proč se takto rozhodne? Co budou dělat ostatní firmy při této situaci na trhu? Odpovězte si na tuto otázku, své rozhodnutí zdůvodněte, a poté si zatrhněte políčko, které vám ukáže správnou odpověď.

Tento graf vám ukáže, jak může monopol zvýšit svůj zisk a zároveň efektivnost pomocí dokonalé cenové diskriminace (cenové diskriminace 1. stupně). Nyní uvažujeme situaci s konstantními mezními náklady a nulovými fixními náklady.

[b]Použití:[/b] Zaškrtávací okénka vám umožní spustit analýzu situace bez nebo s cenovou diskriminací a jejich srovnání. (K přechodu k další analýze je třeba původně zašktnuté okénko opět uvolnit.) Objem právě vyráběné produkce můžete měnit tak, že přesunete modrý bod na vodorovné ose označený Q. [b]Co zkusit:[/b] Sledujte, jak se mění cena, zisk monopolu, přebytek spotřebitele a ztráta mrtvé váhy, když monopol mění objem produkce. Jaký objem produkce je pro monopol optimální? Jaký objem produkce by preferovali spotřebitelé? Jaký objem produkce je společensky optimální? Je pro monopol výhodnější cenově diskriminovat, nebo ne? Je to výhodnější pro spotřebitele? Pro společnost "jako celek"? Co přesně to znamená?

Tento interaktivní graf vám ozřejmí Pigouovský pohled na podstatu a řešení externalit.

[b]Použití:[/b] Pomocí tahátek nad konstrukcí si můžete měnit druhy externalit – pozitivní či negativní externality a externality na straně nabídky či poptávky. Tahátko napravo vám zase ukáže různé příklady vámi zvoleného druhu externalit. Posunováním s ním můžete měnit velikost externality. Pod konstrukcí je vždy krátký text, který vysvětluje, jakým způsobem vláda může situaci řešit. [b]Co zkusit:[/b] Nejprve si zvolte trh bez externalit. Prohlédněte si rovnováhu na trhu, produkované množství i rovnovážnou cenu. Vyberte si, jaký druh externality budete chtít dále zobrazit. Poté zkuste přijít na alespoň dva příklady takovéto externality. (Tip: Příklady externalit můžete najít v části Příklady a aplikace 10. kapitoly v Mankiwově učebnici.) Až potom si nastavte tahátka na vaši volbu a prohlédněte si příklady vpravo. Tahátkem u nich můžete měnit velikost externality (od nejmenší dole po největší nahoře). Projděte si postupně všechny možnosti a u každé z nich si určete, zda trh vytváří větší nebo menší než optimální množství (ověřte si na x-ové ose) a jakým způsobem může vláda externalitu internalizovat (zkontrolujte si podle textíku pod grafem).