Staré mapy jsou významnými svědky stupně poznání a kultury společnosti, která je stvořila. Velkou roli při tvorbě map měla kultura, ideové představy a hlavně náboženství daného regionu. Člověk se snažil znázorňovat Zemi jako součást širšího kosmologického celku, jenž zahrnoval třeba i nebe nebo peklo, do svých výtvorů vkládal působení božské prozřetelnosti, vztahy mezi dobrem a zlem, světem lidí a sférami nadpřirozena. Prostor byl tehdy chápán velmi odlišným způsobem od současného moderního pojetí. Abychom dokázali porozumět podstatě mapování, kartografické kultuře a různým mapám a glóbům, musíme je posuzovat v historickém a náboženském kontextu, ne podle našich současných kritérií.

Za jedny z nejstarších dochovaných nálezů umění pravěkých lovců můžeme považovat díla, která vydala naleziště u Přerova, Dolních Věstonic a Pavlova. Jeden z takových archeologických nálezů, dokládající abstraktní myšlení u období paleolitu a stáří zhruba 25 000 let, byl objeven na tábořišti lovců mamutů u Pavlova na jižní Moravě v roce 1962.

Nejstarší řecký názor otvaru Země se objevuje v [url=https://cs.wikipedia.org/wiki/Hom%C3%A9r]Homérových[/url] básních (asi 8. st. př. n. l.). Podle nich je Země kruhovou deskou, ze všech stran obklopenou Okeánem. U [url=https://cs.wikipedia.org/wiki/Anaximandros]Anaximandra z Milétu[/url] (610 – 547 př. n. l.) ustoupil tento názor představě nízkého válce volně se vznášejícího uprostřed kruhového vesmíru. Řekové zastávali geocentrický systém, který ovládl astronomii až do uznání slavného Koperníkova heliocentrického systému.[br]Prvním, kdo odhadl obvod země byl [url=https://cs.wikipedia.org/wiki/Eratosthen%C3%A9s_z_Kyr%C3%A9ny]Eratosthenés z Kyrény[/url], (276 - 195 BC). Eratosthenés vycházel z porovnání úhlů dopadu slunečních paprsků v pravé poledne v Alexandrii a v [url=https://cs.wikipedia.org/wiki/Sy%C3%A9n%C3%A9]Syéné[/url] (dnešní Asuán; leží blízko [url=https://cs.wikipedia.org/wiki/Obratn%C3%ADk_Raka]obratníku Raka[/url] a během letního slunovratu tam tudíž slunce svítí kolmo nad hlavou) a z přeměření vzdálenosti mezi těmito lokalitami (5000 [url=https://cs.wikipedia.org/wiki/Stadium_(m%C3%ADra)]stadií[/url]). [br]Předpokládal (mylně), že Syéné i Alexandrie leží na stejném poledníku. Pomocí gnómonu zjistil rozdíl zeměpisných šířek na 7,2°, což je 1/50 plného úhlu, přesto vyčíslil obvod Země kolem poledníku na 252 000 stadií (ne 50 . 5000 stadií), tj. asi 40 000 km, což je téměř úplně přesně (poledníkový obvod zeměkoule je 40 007,86 km). Je známo, že Eratosthenés svůj výsledek upravoval, jistě není náhoda, že je výsledek dělitelný 360°. Eratosthenův popis "O měření Země" se nedochoval, nejznámější je zjednodušený popis od Cleomeda, viz [url=http://fyzika.jreichl.com/main.article/view/1440-eratosthenes-z-kyreny]http://fyzika.jreichl.com/main.article/view/1440-eratosthenes-z-kyreny[/url]. [br][br]

Eratosthenových poznatků využil [url=https://cs.wikipedia.org/wiki/Strab%C3%B3n]Strabón [/url](63-21), který je použil ve svém sedmnáctisvazkovém díle Geographica, kde se krátce zmiňuje i o našem území. Známý je opis Strabónovy mapy Evropy z roku 1903, viz [url=https://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/8/88/Map_of_Europe_according_to_Strabo.jpg]Wikipedia[/url].

[url=https://www.flippity.net/fc.php?k=1PiO3qBH8qutOgChtgSma-LT5zao7D4X5rpmQInyXCG0&t=card]Staré mapy[/url][br]Databáze se zadává ve sdíleném souboru Excelu, každá strana kartičky má svůj sloupec.[br]