V kolmé axonometrii dané [math]XYZ(110,120,100)[/math]zobrazte část kruhového konoidu, který leží nad půdorysnou [math]\pi(x,y)[/math] a před průmětnou [math]\mu(y,z)[/math]. Je dána řídící kružnice [math]^1k(S[0,40,0],r=50)[/math] ležící v průmětně [math]\mu(y,z)[/math], dále je dána řídící přímka [math]^2k[/math], která je kolmá k řídící rovině [math]\nu(x,z)[/math] a prochází bodem [math]P[100,0,0][/math]. Sestrojte alespoň dvanáct tvořících přímek plochy a řez rovinou [math]\rho(50,\infty,\infty)[/math].

Tvořící přímky plochy určíme pomocí libovolné roviny [math]\lambda\parallel\nu(x,z)[/math]. Řez každou rovinou sestrojíme bodově, tj. sestrojíme průsečíky jednotlivých tvořících přímek s rovinou řezu.[br]1. Průmětem kružnice je elipsa. Hlavní osa leží na hlavní přímce třetí osnovy, procházející středem S. Proužkovou konstrukcí doplníme vedlejší vrcholy.[br]2. Zvolíme si libovolnou rovinu [math]\lambda\parallel\nu\left(x,z\right)[/math].[br]3. Tvořící přímka je dána průsečíkem půdorysné stopy [math]p^{\lambda}[/math] s řídící přímkou [math]^2k[/math] a průsečíkem bokorysné stopy [math]m^{\lambda}[/math] s řídící kružnicí [math]^1k[/math].[br]4. Zvolíme další roviny rovnoběžné s průmětnou [math]\nu(x,z)[/math] a určíme jejich průsečíky s řídící přímkou a kružnicí. Dostaneme tvořící přímky plochy.[br]5. Řez rovinou [math]\rho[/math] sestrojíme bodově. Určíme průsečíky jednotlivých tvořících přímek s rovinou řezu.