U obecné gnómonické projekce volíme průmětnu jako tečnou rovinu v obecném bodě kulové plochy (s výjimkou jižního/severního pólu a bodů na rovníku, které byly popsány v předešlých dvou kapitolách). Osa rotace je tedy různoběžná a průmětnou. Průmětem [b][color=#0000ff]rovníku [/color][/b]je přímka. Průmětem ostatních rovnoběžek jsou kuželosečky (podle polohy rovnoběžky). O který typ kuželosečky se jedná se rozhoduje na základě vlastností a principu středového promítání. Průmětem poledníků je svazek přímek se středem v průsečíku kulové plochy a osy rotace.

[list=1][*]volíme rovinu λ, která je kolmá k průmětně a obsahuje osu rotace[br][/*][*]průmět rovníku je kolmice k průmětu roviny λ[/*][*]rovinu λ sklopíme, rovnoběžky jsou ve sklopení opět rovnoběžné úsečky[/*][*]v appletu je zobrazení rovnoběžky, jejíž průmětem je [color=#f1c232][b]elipsa[/b][/color], [color=#674ea7][b]parabola[/b][/color], [b][color=#6d9eeb]hyperbola[/color] [/b](typ kuželosečky záleží na umístění rovnoběžky ve sklopení a jejich vlastnostech a vlastnostech středového promítání)[/*][*]středovým průmětem krajních bodů rovnoběžky ve sklopení získáme hlavní vrcholy kuželosečky [/*][*]ohniska kuželosečky získáme s využitím Queteletovy-Dandelinovy věty - ohnisko kuželosečky je bodem dotyku kulové plochy vepsané kuželové ploše a dotýkající se roviny řezu[/*][*]poledníky pravoúhle promítneme do roviny rovníku tu následně otočíme do průmětny[/*][*]nultý poledník pro zjednodušení opět ztotožníme s průmětem roviny λ[/*][*]bod ležící v rovině rovníku promítneme středově na rovník - tímto bodem a průmětem pólu je dán hledaný poledník[/*][/list]