Tabulku pro zadání funkce využíváme pouze v případě, že celá funkce obsahuje jen několik málo uspořádaných dvojic reálných čísel. Z úvodní kapitoly víme, jak se v tomto případě množinový zápis nahradí tabulkou a jak se jednotlivé nově vzniklé množiny nazývají.[br]Např. funkci [b]f = {[1; 1], [2; 4], [3; 9]}[/b]  nahradíme tabulkou[br][b]f:[br][/b][table][tr][td][b]x[/b][/td][td][b]1[/b][/td][td][b]2[/b][/td][td][b]3[/b][/td][/tr][tr][td][b]y[/b][/td][td][b]1[/b][/td][td][b]4[/b][/td][td][b]9[/b][/td][/tr][/table][br][b]Tabulku používáme pro přehledné vypsání hodnot funkce.[/b]